Základní předností demokracie je to, že poskytuje rovnost rovným. Její hlavní chybou je, že poskytuje také rovnost nerovným. V roce 1930 vydal José Ortega y Gasset (1883-1955) knihu Vzpoura davů, v níž se zabýval politickou a sociální krizí Evropy – a západní civilizace obecně. Nebyl jediným myslitelem, který tuto krizi rozpoznal, ale jeho vyhodnocení je obzvlášť důležité, protože základní příčinu vidí ve všeobecném rozdílení moci davům.2) Ortegovy závěry, velmi poučné v době, kdy je svěřil papíru, platí možná ještě více v době naší. „Vzpoura davů“ pokračuje a s přechodem do jedenadvacátého století nabývá na hybnosti; jejím základem je společenské přidělování rovnosti všem, bez ohledu na předpoklady a individuální schopnosti.
Jak vypadá davový člověk a proč je nezpůsobilý vládnout? Ortegův bystrý pohled nám velmi zajímavým způsobem ukazuje, že davový člověk je člověk průměrný, obyčejný, který přijímá sám sebe takového, jaký je; není ochoten klást na sebe nějaké požadavky, považuje se ale také za rovného komukoli jinému. Tento typ člověka Ortega staví jako protiklad „člověka vybraného“, jenž na sebe ve snaze o získání široce pojímané dokonalosti klade vysoké požadavky. Ortega y Gasset si všímá především toho, že vzpoura davů má hluboký dopad na duchovní ráz společnosti:

Z pozorování lze odvodit zjištění, že život společnosti obecně je takový, jaký je její život duchovní. Vzpoura davů koexistuje s převahou, dokonce až nadvládou nerozumu.
Vzpoura a následná vláda davů není ničím menším než vládou lidí, kteří jsou nejméně způsobilí revoltovat nebo vládnout. Sám se sebou spokojený davový člověk není jen nejméně způsobilý řídit záležitosti společnosti; není toho prostě schopen vůbec.

Průměrný člověk je nový barbar, opozdilec za současnou civilizací, archaickou a primitivní v porovnání s jeho problémy, jež jsou hrozivě, nekompromisně moderní. Tímto novým barbarem je především duševní pracovník, učenější než kdykoli dříve, ale zároveň více nekulturní – inženýr, lékař, právník, vědec.17)
podle Ortegova zjištění je dnešní davový člověk přesvědčen, že má veškerá práva, ale žádné povinnosti. Tento duševní stav jej vede k tomu, že se nechce znát k žádným povinnostem, ale osobuje si, aniž ví proč, neomezená práva. Toto přesvědčení, že lze ignorovat veškeré povinnosti, ale mít neomezená práva, je přímým důsledkem rozmazlování. „Rozmazlené dítě“ je jakási lidská zrůda, stvořená naprosto materialistickou výchovou v nadbytku, která však na člověka neklade žádné nároky a nestanovuje mu žádná omezení.
Není to tedy tak, že politický liberalismus je z podstaty špatný; jen nemůže patřičně fungovat bez doprovodného sociálního programu výchovy k zodpovědnosti, bez jisté občanské výchovy a jistého očekávání, bez norem a nároků na zdokonalování člověka. Občanem se člověk nerodí, občana je z něj zapotřebí vytvořit, a v tom spočívá, zdálo by se, alespoň část odpovědi.

Přetiskujeme odkaz na článek, který Vás určitě zaujme !

https://zena.centrum.cz/sex-a-vztahy/clanek.phtml?id=736795#utm_medium=stylebox&utm_source=centrumHP&utm_content=position-7

Únorové šetření ukazuje, že se statistika pocitu bezpečnosti mění dlouhodobě k lepšímu. Za posledních 10 let, během nichž se tento faktor sleduje, stoupl počet lidí, kteří se cítí rozhodně nebo spíše bezpečně, z 45 procent na 74. Během posledních dvou šetření se pocit bezpečí zvýšil o šest procentních bodů, což je nejvýznamnější posun od roku 2006.

V pokročilém věku procházejí anatomicko-fyziologické systémy člověka podstatnými změnami. Postupně se stárnutím zhoršuje duševní a zdravotní stav.

Maximální spotřeba kyslíku (VO2 Max) je hodnotou určující funkčnost srdečně-cévního systému. Po dosažení věku 25 let se tato hodnota v lidském těle zmenšuje o 5-15% každé desetiletí.

Maximální frekvence srdečního tepu se každých deset let zmenšuje o 6-10 úderů, což způsobuje pokles maximálního množství srdcem vytlačované krve. U lidí v pokročilém věku se také objevuje zmenšení objemu krevní plazmy, erytrocytů a cirkulační krve. U starších lidí je krevní tlak vždy vyšší, projevuje se to zejména u žen v pokročilém věku.

Plícní tkáň starších lidí ztrácí svou pružnost. Zmenšuje se tak pohyblivost hrudníku a diafragmatu. Plíce se při vdechování vzduchu nerozpínají úplně. Kvůli horšímu prokrvení plic a sklerotizaci stěn alveol se zhoršuje i běžná plicní ventilace, v důsledku čehož vzniká problém s pronikáním kyslíku skrz alveoly do krve a oxidu uhličitého ven z krve. Rozvíjí se hypoxie doprovázená sníženým obsahem kyslíku v krvi, což způsobuje rychlé vyčerpávání organismu. Hypoxie vyvolává poruchy spánku, zhoršuje trávení, ovlivňuje paměť a myšlení. Při hypoxii je oslabena imunita, což způsobuje vznik mnoha nemocí.

vice na www.oxycentrum.cz a www.oxylife.cz

... vypadá to, že letos asi fakt pojedu na dovolenou do Pinele... hááááááá.

Každý student lékařství je od prvního ročníku studia veden svými profesory aby si u každého pacienta položil dvě základní otázky-proč a jak. Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení. Je-li naše společnost nemocná, a ona bezesporu je, klademe si obě otázky všichni. Až na několik vrcholných politiků, kteří mají většinou jiné starosti, než jaké musí řešit lid obecný. Ovšem co hlava, to názor,jedni obviňují komunismus, další neoliberalismus nebo hédonismus. Z mého pohledu nepůsobí v této zemi tajemné -ismy, ale tři zhoubné choroby. Ztráta studu, rozvoj společnosti bez respektování přirozených společenských norem a z obou předchozích plynoucí pocit tíživé bezmocnosti.
DIAGNOZA :"Žijete v zemi kde nic není hanba"Těmito slovy zhodnotil student z Asie svůj roční pobyt v České republice. Čím kratší tím výstižnější bylo jeho hodnocení klimatu v naší zemi.(pokračování příště)

PINEL Philippe, 20.4.1745 – 26.10.1826, fr. lékař, psychiatr. Zasloužil se o klasifikaci duševní poruchy jako onemocnění a budování samostatných ústavů pro duševně choré. Považován za zakladatele světové psychiatrie. Není pochyb o tom, že Pinelovo dílo znamenalo velký pokrok a vznik moderní, či spíše opravdové psychiatrie. Pinel předešel svou dobu…. ( otevřená encyklopedie, WIKIPEDIE)
Pinel přinesl nové možnosti lidem s psychickými problémy.

Z předmluvy ke třetímu vydání :
Dlouho jsem nemohl nalézt argument proti námitce často vznᚹené znechucenými čtenářkami: „Co jiného mohlo z takového debila vypadnout, nežž takováhle blbost“.
Aby se vnitřně vypořádaly s vlastním nelichotivým obrazem, který se jim v knize zrcadlí, odsoudí její obsah jako snůššku hovadin a protožže argumenty je třeba podpořit důkazy, podložží své tvrzení tím,žže prohlásí autora za vola. To se samozřejmě t쾞ko vyvrací. Ale našštěstí na tom nezáležží. Já přece nejsem autorem těchto myššlenek. Já jsem jenom jejich sběratelem, já jsem je jen tak říkajíc zaznamenal na magnetofonový pásek u táborových ohňů, po hospodách, mezi sportovci, opilci, dobrodruhy i „řádnými občany“.

Bob Proctor:
Když se cítíte na dně,věděli jste, že to můžete okamžitě změnit ? Pusťte si krásnou hudbu nebo začněte zpívat-to změní vaši emoci. Nebo na něco nádherného myslete. Myslete na dítě nebo někoho, koho upřímně milujete, a soustřeďte na to svou pozornost. Opravdu si tu myšlenku udržujte v mysli. A všechno ostatní, až na tu myšlenku zablokujte. Ručím vám za to, že se začnete cítit dobře.

Tady hlásím technický problém. Spouští se automaticky Vstříc mlhavým zítřkům a pak smysluplně je třeba nejprve toto zastavit a pak teprve možno spustit Secret.